„Sekulární instituty (světské instituty) jsou instituty zasvěceného života, v nichž věřící žijící ve světě směřují k dokonalé lásce a snaží se přispět k posvěcení světa, zvláště zevnitř.” (Kan.710 církevního zákoníku).
Dnes existuje na světě ke dvěma stům sekulárních institutů s více než 50 tisíci členy. Rozlišujeme instituty mužské, ženské a kněžské. V sekulárních institutech žijí Bohu zasvěcené osoby ve světě, mezi ostatními lidmi v duchu evangelních rad chudoby, čistoty a poslušnosti. Jejich životní zasvěcení je formou života, který vede k dokonalé lásce a vydává svědectví o absolutním charakteru křesťanské lásky.
Tři evangelní rady uschopňují lidského ducha k tomu, aby se nestal otrokem hmotných statků, ale aby všechny lidi nezištně a velkodušně miloval a vždy byl poslušen Boží vůle. Sekulární instituty nemají žádné vnější znaky (např. hábit), většinou nemají ani společné bydlení ani společný apoštolát. Členové vytvářejí duchovní jednotu a společenství, které upevňují v pravidelných setkáváních.
(Podle textu Vladimíra Nováčka z KT r. 1991)
Oficiální církevní schválení získaly SI od papeže Pia XII. Konstitucí „Provida Mater Ecclesia” 2.II.1947.
Mohlo by vás zajímat:
